Jenom blázen by chtěl být normální.

Definitiva

14. října 2009 v 18:24 | Pierre |  různé aneb co se jinam nevešlo
Ahoj, na této adrese mě již nehledejte. Sem se už jistojistě nevrátím. Pokud mě chcete i nadále číst, pak klikněte na obrázek.
 

Je čas udělat pápá - blog.cz

27. září 2009 v 17:27 | Pierre |  osobní deník
O přesunu jinam jsem uvažoval již delší dobu, ale zřejmě jsem neměl dost odvahy a čekal jsem na ten správný impuls. Ten přišel nedávno, když došlo k nárůstu mě neoblíbené reklamy zde. No a když se mi Zaantar nabídl s pomocí při tvorbě nové adresy, nebylo již cesty zpět. Na blog.cz jsem již rok a čtvrt a myslím, že je teď vhodný čas k přesunu. Je to podpořeno i jinými změnami v mém životě. Se všemi se tedy na těchto stránkách loučím a budu se na vás těšit na nové adrese - Tady.
PS: A netruchlete! Aby se mohl jeden blog narodit, musí jiný umřít.

Karlovy Vary

24. září 2009 v 21:23 | Pierre |  Mise KM09
Se slečnou ABCD jsme se vydali v sobotu do Karlových Varů na další část mnou propagované Mise KM09. Opět bylo (jako už celkem tradičně) využito služeb Student Agency. Z Prahy se totiž vlakem do Karlových Varů jede přes Ústí a tuto strastiplnou cestu jsem nebyl schopen podstoupit. Cesta měla trvat něco přes dvě a čtvrt hodiny se zastávkou na letišti v Praze. Bohužel se však díky sobotnímu cyklistickému závodu Prahy - Vary - Praha protáhla na něco málo přes tři hodiny. No a ta necelá hodinka nám v konečném zúčtování chyběla a my neprošli tak úplně to co jsme chtěli.
 


Tak snad to jinde bude lepší…

18. září 2009 v 19:51 | Pierre |  osobní deník
Pondělní odpolední šichta bude mít zřejmě dohru

Je mi zle, je mi zle z lidí. Je mi zle z lidí se kterými i pro které pracuji. Je mi zle z firmy XY. Nikoliv však komplexně, jde pouze o jedince pracující v něm. Vadí mi nadřazenost. Nesnáším lidi co si myslí, že když jsou někdo tak z nich spadnu na zadek.

Hafák od naproti

16. září 2009 v 18:47 | Pierre |  různé aneb co se jinam nevešlo
V psích rasách se moc nevyznám a tak vám neřeknu o jakého psíka jde. Vypadá jako zlatý retrívr, ale oproti němu je holejší. Jednu věc mám s tím psíkem společnou, oba pozorujeme dění před domem, protože nás to zajímá a fascinuje. Jsme vlastně takoví pouliční virtuální kamarádi se stejným koníčkem. Pozorujeme společně začínající podzim, to jak vítr sfoukává první barevné listí ze stromů a to pak plachtí a mihotá se mezi auty, až na konec dopadne na zem. Musím se přiznat, že někdy nekoukám na ulici, ale dlouze hledím na svého čtyřnohého kamaráda. Je naprosto úžasné pozorovat psíka, který pozoruje ulici. Já si nemohu pomoc. Jak srandovně kýve hlavou, aby zachytil co největší část z jízdy cyklisty. Minule jsme pozorovali, jak se nějaká dívka snaží dostat ke kešce, která je umístěna přímo před mým oknem. Je však na takovém tom odvětrávacím domečku ve výšce asi dva metry. Nakonec si s tím ta holčina poradila a asi po 10ti minutách byla keška její. Celá ta naše ulice je dost fascinující. Minule jsem šel před desátou vynést tříděný odpad a byl to skvělý pocit. Máme tu totiž několik hospůdek, které mají speciální osvětlení a když se k tomu přidá vůně steaku, vítr a cizojazyčná řeč, připadám si jak na dovolené . Kdo nezažije - nepochopí. Z jedné strany je stromovka a z druhé je ústí Letenského tunelu. Naštěstí se nejedná o hlavní ulici, takže pokud není nějaká výluka v podobě třeba odstávky vody, tak je tu klídek s malým počtem projíždějících aut. Lidí tu však pendluje dosti. Mám rád tuhle ulici, má prostě své kouzlo.

Další články


Kam dál