Jenom blázen by chtěl být normální.

Markus

3. května 2009 v 14:40 | Pierre |  Povídky
… Markus se rozběhl tím směrem. Našel ji ležet v nevysoké trávé na pokraji temného listnatého lesíka. Byla celá od krve, její původně bílé šaty měly teď nádech do růžova. Vypadala velmi mladě, mohlo jí být něco mezi 13 a 15 lety. Rychle nahmatal poslední obvaz, který měl ve vnitřní kapse svého špinavého a rozpadajícího se pláště a přiložil ho na otevřenou ránu. Jakmile poskytl dívce nejzákladnější oštetření, popadl jí do náruče. Měl stále ještě dost sil, přestože poslední dvě noci nenaspal ani minutu. Ke statku kde se momentálně ukrýval to bylo podél potoka necelý kilometr. Půda byla dosti podmáčená po včerejším vydatném dešti, a tak si musel dávat pozor aby někde nepodklouzl. Po několika stech metrech náhle jakoby skoprněl. Něco se mu nezdálo. Opatrně se přikrčil za nejbližší houštinkou s ohledem na dívku která byla v bezvědomí. Jeho podezření po chvilce nabralo reálné opodstatnění v podobě projíždivší hlídky SS jen několik metrů od nich. Jednalo se o tandemový motocykl, na kterém seděli dva němečtí vojáci. Markus dostal strach, že by mohlo jít o kontrolní hlídku, která vždy jen několik minut předchází velké koloně aut a tanků. Musel urychleně spěchat směrem ke statku, a to i s ohledem na zhoršující se stav dívky. Když probíhal velkou bránou ke statku, ještě se v mžiku ohlédl, jestli ho náhodou někdo nesleduje. Všude kolem se to totiž jen hemžilo němci a statek který byl baštou místních partizánů mohl být okamžitě prozrazen. Rozrazil dřevěné dveře a vnesl děvče chodbou dovnitř. Položil jí na lavici a začal svolávat osazenstvo domu. Všichni se rychle seběhli a než se stihl rozkoukat, kolem dívky se vytvořil hlouček lidí. Byl mezi nimi i bývalý pomocný doktor a veterán z první světové války Thierry. Odstrčil ostatní a vykřikl: " Udělejte mi místo herdek, jo a budu potřebovat hodně obvazů, lavor s vodou a nějaké to šití" Markus pochopil, že tím byl jeho hlavní úkol splněn a potichu se vytratil zadem aniž by si toho kdokoliv všiml. Na dvoře měl kůlnu ve které pobýval. Vstoupil dovnitř, lehl si na rozvrzanou postel a nedalo mu moc práce, aby za nedlouho usnul…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Libor Libor | Web | 3. května 2009 v 16:54 | Reagovat

Ordinary day in Marcus´ life :-)
Bude pokračování?

2 Chemarin Chemarin | Web | 8. května 2009 v 8:00 | Reagovat

Jsem trochu zmatená. Pokračování?

3 Pierre Pierre | 9. května 2009 v 9:17 | Reagovat

S největší pravděpodobností ne! :)

4 Libor Libor | Web | 9. května 2009 v 11:58 | Reagovat

Škoda!! :)

5 Pierre Pierre | 9. května 2009 v 16:59 | Reagovat

L: Neboj, budou jiné :).

6 Cuzán Cuzán | Web | 17. května 2009 v 22:48 | Reagovat

Píše Němce s malým "n" schválně?

7 Jeremy Jeremy | Web | 18. května 2009 v 7:23 | Reagovat

Četl jsem to dvakrát. Poprvé jsem to tak nějak prolítl, s odstupem pár dnů jsem si to přečetl znova a musím říct, že je to výborné! Pokračování bych tu ani neočekával, podle mě to jednoduše začalo, proběhlo a skončilo. Tady není co pokračovat... :-)

8 Pierre Pierre | 18. května 2009 v 21:38 | Reagovat

Cuzán: já ani nevím, ale podle mě jsou přídavná jména s malým(pokud myslíš to němečtí vojáci)
Jeremy: Není co pokračovat, život jde dál a Markus musí také. :D A díky, potěší to. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama